Obce v regionu
(obce jsou řazeny abecedně)
Bohutín (Bohutín, Vysoká Pec, Tisová):
Polohopis: 2 km jižně od Příbrami, podél hlavní komunikace na Rožmitál pod Třemšínem a Plzeň, v údolí říčky Litavky.
Rozloha katastru: 842 ha
Počet obyvatel: 1655
Tato obec patří mezi hornické obce, které vznikly v okolí Příbrami a jejíž obyvatelé docházeli do příbramských dolů za prací a kde zemědělství bylo pouze doplňkovou činností. Tomu odpovídá i styl zdejších staveb, které zcela postrádají obvyklé zemědělské zázemí, tak, jak je známe z českého venkova. Bohutín je výjimečný i v udržování tradic. Své jméno i mimo region má tradiční Bohutínský masopust. V obci je Vysokopecký rybník, který slouží i jako koupaliště. Vysokopecký rybník má rozlohu 10 ha a přeliv hráze ve výšce 538, 6 m.n.n. Rybníkem protéká říčka Litavka, jejíž koryto dále pokračuje Lesoparkem, který vznikl v místě středověkého rýžování stříbra. Dodnes jsou tady patrné zbytky po rýžování. V obci jsou i dvě bývalé šachty Řimbaba a Štěpánka. Výraznou dominantou Bohutína je kostel sv. Máří Magdaleny.
Z hornické historie: Haldy a odvaly zvláště mezi kostelem a Achačovým mlýnem svědčí o tom, že se zde již v dávných dobách ve značné míře dolovalo. Z novější doby jsou to jámy Štěpánka (zaražená v roce 1827), František (zaražen v roce 1841), Řimbaba (zaražená v roce 1847) a důl Bohutín (Rudolfka, Štefani, 25. únor – zaražen v roce 1877). Ve všech těchto dolech se těžil galenit a antimonit.
Sportovní vybavenost:
areál SK Litvan Bohutín, tenisové areály (tel.: 318 628 335), Vysokopecký rybník, koupaliště
Pošta: 262 41 Bohutín
Dopravní spojení: MHD č. 5 a autobusy ČSAD linka Příbram – Rožmitál – Plzeň s odjezdy z autobusového nádraží v Příbrami
Obecní úřad: Vysoká Pec 160
Úřední hodiny: Po., St.: 8.00 – 17. 00 hodin
Telefon: 318 626 224, 725 022 736, e-mail: info@obec-bohutin.cz
Web: www.obec-bohutin.cz
Bratkovice – Dominikální Paseky:
Polohopis: Sedm kilometrů severně od Příbrami, obec leží v údolní nivě říčky Litavky.
Rozloha katastru: 300 ha
Počet obyvatel: 288
Dominikální Paseky vděčí za svůj vznik dolování. Vznikly v 17. století, když hlubičští Bechyňové začali těžit a tavit tam železnou rudu. U Bratkovic vystavěli pro tavení pec a u obou Pasek (Dominikální a Německé) hamry hamršmídské chalupy obydlené německými horníky. V hamrech kováři a cvokaři hotovili kování, hřeby, cvočky a jiné.
Sportovní vybavenost: házenkářské hřiště
Pošta: 262 23 Jince
Dopravní spojení: obcí prochází železniční trať Příbram – Zdice
Obecní úřad: tel.: 318 611 157
Úřední hodiny: st.: 17. 30 – 19. 00 hodin
Web: www.bratkovice.cz
Čenkov:
Polohopis: cca 10km severně od Příbrami
Rozloha katastru: 900 ha
Počet obyvatel: 333
Obec leží severně od Příbrami, její zástavba volně přechází do zástavby sousedních Jinců. Výraznou dominantou obce je výrobní areál Kostalu.
Sportovní vybavenost:
Pošta: 262 24 Jince
Dopravní spojení: autobusy ČSAD linka Příbram – Jince, obcí prochází železniční trať Příbram - Zdice
Obecní úřad: tel.: 318 628 017, e-mail: oucenkov@seznam.cz
Úřední hodiny: čtvrtek: 17. 00 – 19. 30 hodin
Web: www.cenkov.obeccr.cz
Felbabka
Felbabka se rozkládá na západním úbočí vrchu Ostrý v nadmořské výšce 440 m, podél komunikace Hořovice Příbram. V obci se 121 popisnými čísly žije 257 obyvatel. Je spravována sedmičlenným obecním zastupitelstvem. Je zde vybudována kanalizace se 2 čističkami, vlastní vodovod s kvalitní pitnou vodou, veřejné osvětlení a místní rozhlas. Většina komunikací v obci má pevný asfaltovaný povrch.
Občané mohou využívat místní fotbalové hřiště, tenisové kurty a tělocvičnu. Jako přírodního koupaliště lze využít velké protipožární nádrže. V obci je restaurace u Fabiána. Multifunkční dům (vystavěn z dotací EU v roce 2009 jako akce Mikroregionu hořovicka) zahrnuje tělocvičnu, obecní úřad, místní knihovnu, klubovny a sociální zázemí pro sportovce. Pro rodiče s dětmi jsou k dispozici 2 dětská hřitě, pro menší a starší děti.
Spojení s okolními obcemi je zajištěno pravidelnou autobusovou dopravou.
Řada občanů je sdružena v místních společenských a sportovních organizacích - Tělovýchovné jednotě (fotbalový oddíl), Tenisovém oddílu, Šermířské společnosti Diadém, TTF - spolku pro rozvoj sportovních a kulturních akcí v obci, Klubu českých turistů, Jednotce dobrovolných hasičů, Svazu přátel piva. Již 10 let se v obci pořádá turnaj v malé kopané s účastí 24 týmů z příbramského a berounského okresu, případně z Prahy.
Obec má i skvělou sportovní historii, oddíl ledního hokeje v sezóně 1946-47 hrál v kvalifikaci o postup do 1.ligy. Oddíl stolního tenisu v 70. letech minulého století dosahoval vynikajících výsledků v okresním přeboru (přebornicí v ženské čtyřhře, v ženách i žácích).
Z Historie obce Felbabka
Dolování železné rudy na Ostrém
Nedaleko vsi na západním svahu vrchu Ostrého se dolovala železná ruda, čemuž svědčí zbytek šachet, propadlá štola.
První zprávy o dolování u Ostrého jsou z let kolem roku 1750.
Počátky obce Felbabky
První písemná zmínka pochází z roku 1657, kdy zde stál zájezdní hostinec, později myslivna. Postupně se rozrostla ze samoty na osadu jako součást Rpet. Společně patřily pod jinecké, od roku 1806 pod hořovické panství.
Felbabka se osamostatnila roku 1954.
Pověsti
Ve skutečnosti zdejší pozemky získal vysloužilí poddůstojník, šikovatel, čili německy feldwebel. A právě od jeho hodnostního označení pochází zkomolený název vesničky Felbabky.
V 17. – 18. století, v době častých válek se velmi často stávalo, že násilím naverbovaní vojáci z vojny utíkali a skrývali se, aby nemuseli sloužit. V místě nynější Felbabky byly v té době asi tři domky: myslivna, hospoda a malá usedlost. Jeden ze zběhů prý našel útočiště v jedné z chalup. Pronásledovatelé mu byli v patách. Téměř vysílený muž vběhl do stavení a požádal o šaty na přestrojení. Protože po ruce byly jen šaty ženské, rychle je oblékl, šátek stáhl hluboko do obličeje a začal zametat zápraží. V chalupě byla patrně dcera na vdávání nebo vdova, a tak bývalý voják, který se představil jménem Feld, v ní našel zalíbení. Zůstal a stal se zde hospodářem. Z jeho převleku vznikla přezdívka – Feld – bába, Feldbabka a nakonec Felbabka.
Na vyprávění je možná trochu pravdy, což potvrzují zápisy o Feldbábovi v Jinecké matrice a okolních obcích. (Rejkovice, Křešín, Rpety) už kolem roku 1694.
Významné osobnosti
JAN VÁŇA
"... byť z rodičů prostých vzešel a ve Felbabce, osadě nepatrné u Hořovic jako syn horolezcův (patrně horníkův) se narodil (podle Marie Mayerové, román Siréna). Ten v blízkosti kladenského zámku nalezl zdroj černého uhlí, stal se hormistrem a báňským ředitelem tamějších dolů- prakticky jejich zakladatelem.
HAMPACHR
Známý sportovec, boxer, který si zde u lesa Mejtka nechal postavit chatu, trénoval tu a trávil odpočinek. Chata a zahrada mají dodnes název Hampachrovna.
KAREL KOLÁŘ – SEZIMA
(1876-1949)
Vrchní finanční rada v Praze. Přijížděl sem do svého domku a jeho velkou láskou byly brdské hvozdy. Bojoval všemi silami proti vojenské střelnici, avšak marně. Jeho přátelé si ho proto dobírali a poslali mu poštou rýmovačku: "Třeba ryješ jako krt, udržal tvůj elán zvrt. Kam by s kanóny se vrt? Kdybys běhal jako chrt od Velcí až na Padrt z celých Brd zbude prd! Psáno v jedenáct a čtvrt!"
Sezimovo dílo je inspirováno brdským krajem a poslední dílo, trilogie,
"Z mého života" zachycuje i výseky dění felbabských dnů a událostí.
OTOMAR KORBELÁŘ
Naproti pres silnici ke Křešínu trávil své volno velmi známý herec divadelní i filmový a jeho přátelé herci Nový, Dohnal, H. Vítová, A. Mandlová a jiní.
Rád chodil do vsi na pivo do hospody u Šmídu. Stal se také rádcem místním divadelním ochotníkům.
Městys Jince
Městys Jince leží ve Středočeském kraji, v severozápadní části okresu Příbram, 11 kilometrů severně od Příbrami a padesát kilometrů jihozápadně od Prahy. V současné době zde žije 2214 obyvatel.
Jince leží v Brdské vrchovině s průměrnou nadmořskou výškou 450 až 600 metrů nad mořem na severovýchodní hranici vojenského výcvikového prostoru Brdy a protéká jimi říčka Litavka. První zmínka o Jincích je z počátku 14. století, městysem jsou od roku 1900.
Historie Jinec je psána především železářskou výrobou. Nejstarší písemný doklad o místním železářství je znám z roku 1390, jedná se o privilegium Václava IV., které umožňuje znovuobnovení jineckých hutí a dolů (ty jsou tedy zjevně starší než výše uvedené datum), poškozené dřívějšími majiteli. Jince tehdy byly svobodnou osadou, kterou okolní panství získalo až v 16. století za vlastnictví Pešíků.
První vysoká pec je v Jincích uváděna roku 1646. V polovině 18. století vzniká krásný zámek ve slohu pozdního baroka, s velice pěkně upraveným parkem. Zámek je dnes bohužel zdevastovaný. Hrabě Rudolf Vrbna buduje roku 1810 vysokou pec Barboru, která na svém místě stojí dodnes. V provozu byla do r. 1874 a před rozbořením ji zachránilo umístění pily do jejího objektu.
Roku 1806 se v Jincích narodil houslový virtuos a hudební skladatel Josef Slavík, ve své době velmi uznávaný, dožil se pouze 27 let.
V 19. století zde působil geolog a paleontolog Joachim Barrande, který zde zkoumal zdejší bohatá naleziště trilobitů, kteří ve zdejší lidové mluvě dostávali nejrůznější půvabná jména. V Jincích se jich nejvíce nachází na stráni Vinice, která je proto chráněna, přesto bohužel mnozí "paleontologičtí zlatokopové" zdejší zkameněliny drancovali za účelem komerčního prodeje. Nejčastějším druhem trilobita je zde Ellipsocephalus hoffi (lidově zde zvaný "konínský ráček"), který se dostal i do jineckého městského znaku.
(Autor textu: PhDr. Jan Beránek)
Křešín:
Polohopis: obec v severní části okresu Příbram, v sousedství obcí Jince a Felbabka, na severním úbočí brdských hřebenů (m.n.m. 457) v lesním masivu vojenských lesů.
Rozloha katastru: 191 ha
Počet obyvatel: 109
Poslední obec v severní části okresu Příbram. Leží na severním úbočí brdských hřebenů v nadmořské výšce 457 m.n.m.. V písemných dokladech je obec pod názvem Křešín zmiňována již od roku 1370. V seznamu nemovitých památek je zapsána kolna u č.p. 8, dále rolnická usedlost č.p. 9. Na návsi stojí kaplička „Neposkvrněné Panny Marie“, léta Páně 1855, kde jsou na jaře prováděny májové pobožnosti. Okolo kapličky je deset velkých stromů – lípy a javory. V katastru obce se nachází chráněné území zvané „Na horách“, kde na jaře roste koniklec a jiné chráněné rostliny.
Sportovní vybavenost: dětské hřiště
Pošta: 262 23 Jince
Dopravní spojení: autobusem Probo Trans Hořovice
Obecní úřad: tel.: 318 692 534
Úřední hodiny: út.: 18. 00 – 20. 00 hodin
Web: www.oukresin.cz
Láz:
Polohopis: 8 km jz. od Příbrami, západní okraj obce tvoří hranice vojenského újezdu. V lesích nad obcí je prameniště říčky Litavky.
Rozloha katastru: 465 ha
Počet obyvatel: 587
Kdysi hornická obec obklopená hlubokými brdskými lesy. Z brdských rybníků (Pilského a Lázského vede plavební kanál, který přiváděl vodu do příbramských rudných provozů. Byl postaven v polovině 19. století a v současné době se stal významnou technickou památkou. Dnes tato vodní díla zásobují Příbram pitnou vodou. Pod Lázským rybníkem pramení řeka Litavka. Do obrazu obce se významně zapisuje bezprostřední kontakt správního území s rozlehlým vojenským prostorem.
Sportovní vybavenost: fotbalové hřiště se zázemím, koupaliště s venkovními hřišti na volejbal a malou kopanou
Pošta: 262 41 Bohutín
Dopravní spojení: z autobusového nádraží v Příbrami autobusem Příbram – Rožmitál – Plzeň
Obecní úřad: úřední hodiny: po, st.: 18. 00 – 19.30 hodin (zimní období)
19.00 – 20.30 hodin (letní období)
telefon: 318 676 031, 318 676 007, e-mail: e-podatelna@obeclaz.eu
web: www.obeclaz.eu
Lhota u Příbramě:
Polohopis: obec leží 2 km severozápadně od Příbrami v údolní nivě říčky Litavky a Obecnického potoka. V katastru obce je rybník Václav a les s vrchem Hůrka (534, 9 m.n.m.) a Jalovčiny (519 m.n.m.).
Rozloha katastru: 351 ha
Počet obyvatel: 448
V roce 1292 věnoval český král Václav I. Klášteru zbraslavskému obec německá Lhota. Tato první písemná zmínka dokládá dnešní historii obce. V jejím okolí bývala kutiště a dnes již zaniklé doly. Rozvoj obce byl vždy spjat s hornictvím a hutnictvím. Doly, hutě a zemědělství byly hlavním zdrojem pracovních příležitostí a obživy. V dávných dobách se kutalo i na Dubové hoře. Na zdejších jamách se dobývala olověná ruda obsahující stříbro, i ruda železná. Typickým obrázkem dnešní Lhoty jsou vysoké komíny příbramských Kovohutí.
Sportovní vybavenost: areál TJ Kovohutě – fotbalové hřiště, tenisové kurty
Pošta: 261 01 Příbram
Dopravní spojení: MHD č. 4 , 6 a 9 a autobusy ČSAD Příbram – Sádek – Pičín s odjezdy z autobusového nádraží v Příbrami.
Obecní úřad: tel: 318 624 144 603 469 790
Úřední hodiny: po. st.: 13. 00 – 17. 00 hodin, e-mail: oulhotapb@volny.cz
Web: www.lhotaupribrame.cz
Obecnice:
Polohopis: obec leží 8 km severozápadně od Příbrami. Pohled na obecnickou kotlinu nadchne každého romantika. Platí to však i v opačném směru. Zalesněné kopce Brd jsou z Obecnice stejně krásné. Na jihu Dubová hora (626 m.n.m.) s Osečí, v úpatí pak Malá a velká Třemešná (778 m.n.m.), na západě barevný Klobouček (704 m.n.m.), za ním nejvyšší hora brd 865 m vysoký Tok a na severu Brda (773 m.n.m.) s radlicí (709 m.n.m). Směrem na východ je sice krajina otevřená,ale i tato strana poskytuje z vyšších míst Obecnice malebný pohled na vzdálené kopce Brd. Členitý terén s tmavou hradbou jehličnatých lesů vytváří kolem Obecnice (524 m.n.m.) krásné panorama, které opravdu stojí za zhlédnutí. Pět kilometrů západně od obce je Pěchotní srub na Jordánu – objekt těžkého vojenského opevnění z roku 1936 vybudovaný v době hitlerovského ohrožení. V současnosti je využíván jako památník Klubem vojenské historie.
Rozloha katastru: 553 ha
Počet obyvatel: 1 229
Obec leží 8 km severozápadně od Příbrami. Pohled na obecnickou kotlinu nadchne každého romantika. Platí to i o opačném směru. Zalesněné kopce Brd jsou z Obecnice stejně krásné. Na jihu Dubová Hora (626 m.n.m), Velká a Malá Třemošná (778 m.n.m.), na západě Klobouček (704 m.n.m.), za ním nejvyšší hora Brd 865 m vysoký Tok a na severu Brda )773 m.n.m.) a Radlice (709 m.n.m.). První historické zmínky o Obecnici jsou z roku 1394. Kulturním dědictvím z 18. století, které zároveň svědčí o silné mariánské tradici u nás, je žulový sloup s litinovou soškou Panny Marie. Stojí na návrší u hřbitova nazývaném „Panenka“. Nejvýznamnější kulturně-historickou památkou 19. století je kostel Šimona a Judy.
Z hornické historie: první zpráva o dolování v Obecnici z roku 1556 hovoří o jámě Reichentrost (Bohaté potěšení) a jámě Gabe Gottes (Boží Dar). V novější době byla před Obecnicí při silnici ze Lhoty hloubena šachta (1912) zvaná Bohatá naděje. Dosáhla hloubky 59 m, ale naděje do ní vkládané se nesplnily a v roce 1919 byly veškeré důlní práce v Obecnici zastaveny.
Obecnice současnosti byla vyhlášená pořádáním Bečánovského nugetu. Každoročně se opakující podívaná bývá pravidelně druhou únorovou neděli a jedná se o závod lidských spřežení se saněmi. Účastí závodníků i návštěvníků již dávno překročila hranice regionu. Její další pokračování je však s otazníkem. V létě je na obecnickém koupališti Obecnické muzicírování, tedy víkendy plné hudby a zábavy.
Sportovní vybavenost: Sportovní areál – hřiště na kopanou, tenis, koupaliště.
Pošta: 262 21 Obecnice
Dopravní spojení: Autobusy ČSAD Příbram – Obecnice s odjezdy z autobusového nádraží v Příbrami.
Obecní úřad: tel.: 318 614 056, 724 180 548
Úřední hodiny: Po.-st.: 8. 00 – 17. 00 hodin, e-mail: ou.obecnice@volny.cz
Web: www.obecnice.eu
Ohrazenice:
Polohopis:
Rozloha katastru: 224 ha
Počet obyvatel: 265
Z hornické historie: V katastru obce Ohrazenice se nacházela šachta Eisengruber. Tato šachta patřila nepochybně k jedné z nejstarších na hořovicko-jineckém panství. Těžil se zde pravděpodobně hematit. Je však o ní minimum zpráv, poněvadž již v 1. polovině 19. století zde byla těžba zastavena. Severozápadně od Ohrazenice ležela šachta Hanzlíkov. Právo těžby zde udělil Oblastní horní soud v Příbrami 1.6. 1808. Jakékoliv bližší zprávy o této šachtě chybí. Těžba zde byla ukončena také v 1. polovině 19. století.
Obec se rozkládá v poměrně atraktivní a dramatické krajině, ležící při hlavním hřebeni Brd a leží v těsném kontaktu s rozlehlým vojenským újezdem. Obec se rozvíjela na obou stráních Pstruhového potoka. Zástavba má rozvolněný, podhorský charakter
Sportovní vybavenost: koupaliště, letní tábor, volejbalové hřiště
Pošta: 262 23 Jince
Dopravní spojení:
Obecní úřad: tel.: 318 692 198
Úřední hodiny: út., pá.: 19. 00 – 20. 30 hodin
Podlesí:
Polohopis: obec na levém břehu údolní nivy říčky Litavky, na úpatí Brd, 2 km západně od Příbrami. Smíšené lesy na západní straně obce s Dubovou horou (625, 5 m.n.m.) a Malá Dubová hora (570 m.n.m.). Převážnou část katastrálního území (až 2/3 pokrývá les. Cca 2 km západně Malá Třemešná (701, 3 m.n.m.) a Třemešná (778, 6 m.n.n.)
Rozloha katastru: 438 ha
Počet obyvatel: 1018
První písemné zmínky o obci jsou z roku 1527. I tato hornická obec je svojí historií spjata s dolováním stříbra na Příbramsku. Název obce vyjadřuje i její polohu – pod lesem. Hornictví se stalo v 18. století dominantním oborem lidské činnosti a vtisklo tvář mnoha obcím, včetně Podlesí. Hornické obce charakterizuje zvláštní typ obydlí bez obvyklého hospodářského zázemí. Svébytnost hornické kultury je možné nejlépe doložit na oboru typickém pro celé Příbramsko – betlemářství. Podleské betlémy jsou dokonce charakteristické svou naivistickou řezbou. Podlesí současnosti je známé především každoročním letním divadlem v přírodním areálu Skalka, ve kterém hraje ochotnický soubor Skalka., ale i další soubory. Pravidelně se tady pořádá i hudební festival. Pro svoji skvělou atmosféru je i vyhledávaným místem pro pořádání country i folkových koncertů. K dalším pravidelným akcím patří Loučení se školou, Dětský karneval i Havelské posvícení.
Sportovní vybavenost: areál Sokola Podlesí – fotbalové hřiště, tenisové kurty, Kášův rybník
Pošta: 261 01 Příbram
Dopravní spojení: MHD č. 5 a autobusy ČSAD Příbram – Sádek - Obecnice s odjezdy z autobusového nádraží v Příbrami
Obecní úřad: Podlesí č.p. 81
Úřední hodiny: po.,st.: 7.30 – 17.00 hodin
út., čt.: 7. 30 – 15. 00 hodin
pá: 7:30 – 11:30 hodin
Telefon: 318 627 127, 605 252 101, e-mail: ou.podlesi@iol.cz
Web: www.obecpodlesi.cz
Příbram (Kozičín, Lazec, Březové Hory, Orlov, Zdaboř):
Polohopis: v jižní části Středočeského kraje, cca 65 km jižně od Prahy
Rozloha katastru: 3 341 ha
Počet obyvatel: 34 217
Nejstarší písemný doklad o tomto městě z roku 1216 hovoří o prodeji statku Příbram pražskému nedaleké říčky Litavky pověstná Litavská stezka, která při výměně zboží v prostoru dnešních středních Čech měla stejný význam jako stezka Zlatá - Pasovská.
V době panování českého krále Karla IV. dal tehdejší majitel - arcibiskup Arnošt z Pardubic - postavit na místě dřevěné tvrze kamenný hrádek (dnešní Zámeček). Kolem něho vyrostlo město Příbram (název zřejmě vzniknul z osobního jména Pribram), které se posléze (14.stol.) stalo obchodním, kulturním a díky Svaté Hoře i náboženským centrem. Roku 1406 udělil Zbyněk Zajíc z Házmburku městu obsáhlé privilegium, jenž - po převodu biskupství (biskup Ondřej II.) od opata kláštera v Teplé. Ale lidé zde žili již daleko dříve. Od 4.století před n. l. zde těžily zlato a stříbro Keltové. Avšak už před třemi tisíci lety vznikla v blízkosti města do královského majetku - potvrdil v roce 1497 Vladislav II. Od 16.století nastal prudký rozkvět důlní těžby, který roku 1579 (20.11.) přinesl Příbrami povýšení na královské horní město a to privilegiem Rudolfa II. Kdy a kým byl městu udělen znak není známo. Na pečeti se však používal již od 15. století. Znak pravděpodobně zobrazuje kostel svatého Jakuba na dnešním náměstí T.G.M. Další rozvoj hornictví nastal v 18.stol. Byla založeno montánní učiliště poté báňská akademie, z které vznikla Vysoká škola báňská (1849 - 1945).
Narozdíl od bohatého podloží neoplývala Příbram nikdy velkým bohatstvím. Přesto lze ve městě nalézt plno skvostných památek. Mezi nejkrásnější historické pamětihodnosti bezesporu patří slavné poutní místo Svatá Hora, jenž je neodmyslitelnou kulisou města.
Březové Hory - historické královské město, jehož slavná báňská minulost je opředena bájným proroctvím kněžny Libuše o březovém vrchu plném stříbra. Nerostného bohatství regionu se dotýká rovněž neméně známá pověst o vladykovi Horymírovi, který údajně zavalil příbramské doly a pak si zachránil život před hněvem panovníka tím, že skočil na koni Šemíku přes hradby knížecího sídla v Praze na Vyšehradě ...Pohádkovým březovým vrchem byly ve skutečnosti Březové Hory tyčící se západně nad Příbramí. Březové Hory jsou známé báňskou činností doloženou podle archeologických pramenů nejméně od 10.století, ve světle písemných dokumentů k roku 1311. Na návrší mezi štíhlými, bělostnými březovými kmeny, v těsném sousedství jednotlivých šachet, vznikla již ve středověku hornická osada podléhající Příbrami a později městečko, které se v roce 1897 dočkalo povýšení na svobodné královské horní město. O bohatství rudných zásob svědčí fakt, že zde naši předkové vytěžili koncem minulého století téměř veškerou rakousko - uherskou produkci stříbra a olova. Největší rozmach stříbrorudného podnikání nastal právě v 19.století. V roce 1875 bylo dosaženo na dole Vojtěch světového prvenství 1000 metrů svislé hloubky. Práce v podzemí však přinesla také tragický primát. Posledního května 1892 se staly Březové Hory svědkem největší důlní katastrofy té doby ve světě, která si vyžádala 319 lidských životů. Stříbrorudné dolování pokračovalo poté s různými úspěchy i ve 20.století. Roku 1953 se Březové Hory staly součástí Příbrami. V současné době je veškerá důlní činnost zastavena. A tak někdejší slávu havířského řemesla připomíná Hornické muzeum Příbram nacházející se v areálu bývalého Ševčínského dolu na Březových Horách.
Infocentrum Městského úřadu Příbram, Zámeček – Ernestinum, otevřeno denně 9 – 17 hodin, tel: 318 402 281, 318 402 380, 318 402 381, fax.: 318 402 360,
Sportovní vybavenost:
1.FK Příbram – tel: 318 620 023, 318 620 321, e-mail:
Miniautocamp: možnost stanování a ubytování (otevřeno od 1.5. do 30. 9. ) Tel.: 318 624 317
Nový rybník : koupání, rekreace, minigolf (otevřeno od 15.5 30.9.) tel.: 318 624 317
Aquapark: k dispozici je plavecký a dětský bazén s chrličem vody, bazénky s vířivkami, dětské brouzdaliště, dva tobogany, sauna a parní lázně. V letním období je součástí Aquaprku areál venkovního plaveckého bazénu. V prostorách Aquaparku je zabezpečena možnost občerstvení návštěvníků. Tel.: 318 625 866
Zimní stadion: krytá ledová plocha (1.7. – 30.3.) od 6 - 23 hodin, nekrytý ledová plocha ( 25.10 – 15.3. ) od 6 – 22 hodin. Tel.: 318 626 572, 318 626 649
Tenisové kurty – Brodská ulice, otevřeno denně od 9 hodin, tel: 318 633 522
Lezecký trenažér Jakub u Nového rybníka: otevřeno od 8 .- 17 hodin (červen – srpen až do 21 hodin), tel: 318 170 686
Web: www.pribram.eu
Sádek:
Polohopis: obec cca 7 km severně od Příbrami, v těsné blízkosti brdského lesa (severní okraj obce tvoří les).
Rozloha katastru: 186 ha
Počet obyvatel: 213
Obec patřila kdysi k hlubošskému panství. Název pravděpodobně vzniknul od tehdy existujícího sadu. Další rozvoj Sádku je zaznamenán v 18. století. V roce 1876 byla na místě tehdejší dřevěné zvonice postavená zděná kaplička se soškou Jana Nepomuckého. Rychlý rozvoj obce v době tereziánské umožnil tehdy vývoj hornictví na Příbramsku, které poskytovalo zdejším obyvatelům obživu. Rozšířeno bylo i cvokařské řemeslo, které se provozovalo na starých usedlostech.
Z hornické historie: O někdejších kutacích pracích u Sádku se zachovaly jen sporé zprávy. V novější době se začalo u Sádku kutat v šedesátých letech minulého století. V roce 1866 byla zaražena sádecká šachta, která dosáhla hloubky 250 m. Výsledky dolování však byly slabé, proto byly práce v roce 1889 zastaveny-
Obec leží na úbočí Drahlínského potoka – přítoku Litavky, na samém okraji brdského masivu, nyní hranice vojenského prostoru Brdy.
Sportovní vybavenost: dětské sportovní hřiště
Pošta: 262 21 Obecnice
Dopravní spojení: Autobusem ČSAD linka Příbram – Sádek – Obecnice, odjezdy z autobusového nádraží v Příbrami.
Obecní úřad: tel.: 318 614 222
Úřední hodiny: st. 17. 00 – 19. 00 (zimní období), 18. 00 – 20. 00 (letní období)
Web: www.obec-sadek.cz
Trhové Dušníky:
Polohopis: obec leží cca 2 km severně od Příbrami, v údolní nivě říčky Litavky. Nejvyšším místem je vrch Strážný (559 m.n.m)
Rozloha katastru: 690 ha
Počet obyvatel: 408
Tato první vesnice z Příbrami směrem na Jince bývala v dobách, kdy v Příbrami nesměli žít Židé ( 1568-1853) jejich útočištěm. V roce 1741 koupila Dušníky příbramská obec a začlenila je do svého panství. Býval tu zámek, zbořený v 70. letech tohoto století, ze kterého zbyla pouze barokní kaple a pivovar. Výrazným fenoménem je údolní niva Litavky a vlastní Litavka. Mezi přírodní pamětihodnosti patří jedinečné meandry na řece Litavce severně od obce.
Sportovní vybavenost: sportovní areál (fotbalové hřiště se zázemím, tenisové a volejbalové hřiště, tréninková plocha)
Pošta: 261 01 Příbram
Dopravní spojení: MHD č. D30 a linka ČSAD Příbram – Hluboš s odjezdy z autobusového nádraží v Příbrami.
Obecní úřad: tel.: 318 625 963
Úřední hodiny: po., st.: 17. 00 – 19. 00 hodin (zimní období)
web: www.trhovedusniky.cz
